... letos

Zimní Bludníček (9. února 2019)

https://sites.google.com/a/trilobitbarrandov.eu/trilobit-barrandov/-leto/bb1.jpg
Nikdy bych neřekla, že odjezd na pochod může být napínavý. Ale stalo se. V sobotu ráno jsem se doplouhala ještě polospící na Hlavní nádraží, zvednu hlavu, dívám se na pragotron… Zaostřím… Zaostřím ještě víc... No to si snad ze mě dělaj p…..srandu. Můj vlak sice jede, pojede i včas, leč z nádraží Praha – Smíchov. Inu, spánek stranou, sprintem do metra, rozrazit zavírající se dveře od soupravy, rychlý přestup na béčko, sprint na
https://sites.google.com/a/trilobitbarrandov.eu/trilobit-barrandov/-leto/bb.jpg
nástupiště… Ufff, stihla jsem to… (jsem dobrá).

A kde je ten prďola, co tady rozváží to kafe? Inu je, je, leč dorazí až v Rokycanech. Nu což, kafíčko si dám. Ale ouha, zapomněla jsem na tunel, který nám teď cestu zkracuje a tak v Plzni do sebe klopím ještě vařící kafe, spálím si celý úsměv a rychle přestupuji na Blovice…

https://sites.google.com/a/trilobitbarrandov.eu/trilobit-barrandov/-leto/bb2.jpg

Pochod byl ale krásný. Sice jsem si dala jen 13 km, protože cesta byla poměrně ledovatá a pořadatel mi do cesty ještě staví překážky v podobě muzea a myslivecké hospody, ale no co už… Zpucovala jsem šípkovou se čtyřma (pátý jsem se slzou v oku vracela, ale při nejlepší vůli se nevešel) a šup do muzea. Zde jsem byla poučena, že mufloni jsou strašný bestie… Zvláštní, já je považovala za celkem sympatický kozy, ale budu věřit odborníkům… No, ale zase jsem chytřejší a od toho ta muzea vlastně máme. 

V cíli mě velmi potěšila zpívaná od skupiny Lazarband. Kapela hrála pěkně hlasitě, takže i já jsem si mohla nesměle pobroukávat s nimi... K tomu mi pomohla dvojka bílého, když tedy máme konečně bílo i venku J Bludička Blanka

 
Zimní táboření Fischi a Milady aneb Leden pod stanem (leden 2019)

Během posledního roku jsme podlehly kouzlu Zimního táboření. Proto letos zatím pochody dostávají na frak a my jezdíme tábořit...

Bílovický zimní bivak s liškou Bystrouškou (4. – 6. ledna 2019)
Hned první lednový víkend vyrážíme stanovat do Arboreta nedaleko Bílovic nad Svitavou. Je to úžasné místo, které je běžně veřejnosti nepřístupné. Cestou potkáváme několik dopravních komplikací, a tak na místo dorážíme až po půlnoci.
Počasí nám přeje a my konečně můžeme stavět stany na sněhu. Radost nám moc dlouho nevydží, neboť už k ránu slyšíme, jak se otepluje a sníh nám klouže po stanech dolů a ze stromů na ně prší.
Po vydatné snídani v podobě buchty z místní pekárny, čaji s rumem, buřta opečeného na ohni a čtyř šálků svařeného vína se vydáváme na obhlídku zasněženého arboreta. V loňském roce nám na to totiž nějak nezbyl čas.
Po prohlídce docházíme k závěru, že je čas na oběd. Cílem je nedaleká obec Kanice, kde je prý otevřená hospoda. Cestou se zajdeme podívat ještě k Srnčí studánce. Moc pěkné místo. A navíc je tam keška, kterou se nám podaří vyhrabat ze závějí.
V hospodě se potkáváme s dalšími táborníky. Po vydatném jídle a několika pivech se společně vydáváme zpět do Arboreta. Tam nás už vítá praskající oheň a neodolatelná vůně Jeffova jedinečného svařáku.
Neděle, jak už to tak bývá, je nejméně oblíbeným dnem. Od samého rána je ve znamení balení a odjezdů. Ale nechybí obdržení krásných diplomů a razítek do záznamníků a vandrbuchů. Po úklidu tábořiště se přesouváme na závěrečné posezení v bílovické hospodě. Letošní ročník byl rekordní. Účastnilo se více jak 30 táborníků v 17 stanech. Ač to nemáme zrovna za rohem, těšíme se opět za rok. Fischi a Milada
 
 
Táboření v Chebské kotlině (18. – 20. ledna 2019)
Ač do Chebu jezdíme na pravidelné pochody vždy v květnu a v září, tak jsme se letos rozhodly poznat i zimní Chebsko. Společně s dalšími cca dvaceti táborníky jsme postavili stanové městečko ve Starém Hrozňatově.
V sobotu dopoledne jsme, v rámci vlastního programu, navštívily rozhlednu Háj u Aše. Příjemná procházka ledem a sněhem. A i zasněžená rozhledna má své kouzlo.
Poté jsme se přesunuly do Chebu na domluvenou společnou prohlídku chebských historických krovů. Velmi zajímavou prohlídkou jsme strávili asi 2 hodiny.
Po návratu na tábořiště nás čekaly báječné topinky a úžasnou pomazánkou. Mizely rychleji než se stačily opékat. A pak vstříc další mrazivé noci.
V neděli ráno nás čekala další premiéra, tentokrát v podobě balení zmrzlého stanu. Cestu domů jsme si zpestřily zastávkou v pivovaru v Chodové Plané, jelikož se nám nechtělo až tak moc spěchat do reality. Milada a Fischi
 
 
D´Artagnanovo zimní táboření (25. – 27. ledna 2019)
A máme tu poslední lednový víkend. V uplynulých letech jsme v tuhle dobu mířily vždy do Olomouce na Zmrzlého Hanáka. Ale změna je život, a tak jsme se rozhodly dát letos Rosťovi košem a jet opět někam pod stan.
Původním plánem bylo táboření na Kozlově, ale v Chebu se nám dostalo osobního pozvání od D´Artagnana, a tak jsme opět přehodnotily plány. V pátek po práci jsme vyrazily směr Mlýny u Kytlice v okrese Děčín. A udělaly jsme rozhodně dobře.
Na místě nás vítá plná hospoda účastníků. Po krátkém občerstvení se vydáváme postavit naše víkendové bydlení. Protože je ještě brzy, vracíme se zpět do hospody. Z nebe se nenápadně začíná snášet drobný sníh. A sněží vytrvale celou noc.
Ráno se ze stanů musíme téměř vyhrabat. Nepřestává sněžit ani během celé soboty. Tu jsme za více či méně intenzivního sněžení strávily procházkou po okolí. Došly jsme až k lesnímu divadlu. Je to úžasné místo, kde jeviště je zbudované ve skále a má dvě scény. Jednu dole a druhou nahoře. Ani závěje sněhu a místy uklouzaný povrch nám nezabránily místo důkladně prolézt a vyzkoušet si, jak a kudy se herci při představeních pohybují. A jak bychom mohly vynechat nedalekou kešku? Dala nám zabrat, ale nakonec jsme ji pod těmi závějemi vyhrabaly.
Večer opět trávíme v hospodě. Také je během večera třeba omést stany, které se téměř hroutí pod tíhou napadaného sněhu. Ale i tak se v noci do nich musíme téměř prohrabat. Po celé dva večery zpestřovala atmosféru živá hudba. Sešly se tu 3 kytary, 2 banja, nechyběla ani foukací harmonika a flétna.
Neděle se opět od rána nese v duchu loučení a odjezdů do různých koutů republiky. Za Fanclub Trilobitu, cestou v autě, zpracovaly Milada a Fischi

Vokoberg (26. 27. ledna 2019)


https://sites.google.com/a/trilobitbarrandov.eu/trilobit-barrandov/-leto/Zimní%20idylka%203.jpg
O víkendu 26.  27. ledna 2019 jsem se zúčastnil rogainingového (orientačního) pochodu/závodu na 24 hodin v Českém středohoří.
https://sites.google.com/a/trilobitbarrandov.eu/trilobit-barrandov/-leto/Nedělní%20obleva%20na%20Lbínské%20vyhlídce.jpg
Jedná se o závod dvojic, takže jsem se zúčastnil ve dvojici s kamarádem Pavlem, se kterým jsem se seznámil na našich trilobitích pochodech. Jedná se o orientační závod na 24 hodin, po registraci všech účastníků všichni dostanou seznam kontrolních bodů a je na každém, kolik a v jakém pořadí je nasbírají, jedinou podmínkou je limit 24 hodin a posun je možný pouze vlastní silou (běh, chůze). V sobotu v 11:30 jsme startovali z Verneřic po příjezdu smluveným autobusem. Celé odpoledne silně poletoval sníh, na Bukovou horu jsme šli zkratkou polní cestou, kde jsme se bořili v půlmetrových závějích. K večeru začalo drobně poprchávat a k ránu to zmrzlo, takže chodníky v Teplicích byly jedna veliká klouzačka. Do cíle,
https://sites.google.com/a/trilobitbarrandov.eu/trilobit-barrandov/-leto/Hrad%20Doubravka%20v%20Teplicích.jpg
který byl v Teplicích na hradě Doubravka, jsme museli běžet, abychom stihli časový limit, což se nám podařilo opravdu o chlup. V čase 23 hodin 59 minut 55 sekund jsme přeťali cílovou pásku, na kontě jsme měli jedenáct kontrolních bodů ohodnocených 500 body, což nám stačilo na 5. místo v kategorii Mužů do 89 let a na 15. místo v celkovém pořadí z 38 startujících, což nás mile překvapilo. Bylo to skvělé zimní dobrodružství, nachodili jsme 89 kilometrů s pozitivním převýšením 3100 metrů. Pokud zdraví dovolí, rád se tam za rok zase vrátím. Filip Drazdík


 


Zimní speciál (26. ledna 2019)

https://sites.google.com/a/trilobitbarrandov.eu/trilobit-barrandov/-leto/50625361_2092665104134776_8371443562633494528_n.jpg
Výlet do Plzně měl hned několik důvodů. Junior se potřeboval projet již otevřeným tunelem pod Chlumem, chtěli jsme navštívit DEPO
2015, na náměstí byla výstava ledových soch a hlavně se konal pochod Zimní speciál. Toto vše nás v sobotu táhlo na západ a podařilo se. Plzeň nás přivítala krásným zimním počasím. Start pochodu byl na konečné zastávce Košutka. Trasa nás vedla po MTZ Chotíkovským lesem přes cyklobufet Na Štuperku až na rozhlednu Krkavec. Odtud jsme pokračovali po ČTZ s malou odbočkou k Petrovské díře. Cíl pochodu byl jako vždy na ranči Šídlovák. Počasí bylo úúžo, krásně sněžilo, zima byla tak akorát 😊. Poté, co jsme vyřídili cílové náležitosti, vydali jsme se do DEPA 2015, kde probíhá výstava Za barokem. Výstava moc zajímavá, kafírna luxusní. A už hurá na náměstí, ať nám ty ledové krásky neroztají, v Plzni začala totiž obleva a déšť. Zvířátkové sochy super, za nás nej mořský koník a slon. Nakonec rychlá návštěva IC a šupem na zápaďáka. Plán se podařil na jedničku. Míša HB
https://sites.google.com/a/trilobitbarrandov.eu/trilobit-barrandov/-leto/50719256_2092673680800585_5677476182925246464_n.jpg









Olomócké nočník a Zmrzlé Hanák (25. 26. ledna 2019)


T
uhle dvojici olomouckých pochodů jsem si oblíbila a účastním se jich pravidelně. A to nejen pro pochody samotné, ale i pro servis, který k nim KČT Dobrý hospodář poskytuje. A tak se stává, že ještě v Olomouci ani nejsem a už se mi sbíhají sliny na domácí tlačenku a ostatní nezdravé, leč skvělé, dobroty.

Páteční pochod je takový recesistický, je to vlastně takový pochod po místních hospodách. Konzumace však není povinná, proto je nebezpečný jen někomu.

Hlavní pochod se odehrává v sobotu, letos byl pojat jako generálka na Poslední puchýř. Trasa moc hezká, směrem ke Svatému kopečku a Radíkovu. Počasí takové příjemné zimní, akorát na chůzi…

Páteční i sobotní večer se nesl ve znamení „zpívané“, následkem čehož nemůžu dnes (v pondělí) mluvit. Avšak nevypadá to, že by to mým spolupracovníkům nějak zvláště vadilo, dokonce někteří provokují větou: „Blani, zazpívej nám…“

Co dodat. Víkend v Olomouci nezklamal. V neděli jsem si ještě zajela na výlet do Uničova, navštívila tam dvě muzea, odlovila razítka a vizitky a naprosto cestovatelsky uspokojena jsem se vrátila do matičky Prahy… Bludička Blanka


Courání Prahou (19. ledna 2019)

https://sites.google.com/a/trilobitbarrandov.eu/trilobit-barrandov/-leto/cp1.jpg
Další z pochodů pořádaných KČT Pohoda. Už se stalo tradicí, že start bývá v muzeu v Újezdu nad Lesy. Letos jsme se vydali na trasu přes Blatov, Běchovice, Dubeč, Uhříněves a Koloděje.

Mrzlo až praštělo, ale den to byl krásný. I když teploměr ukazoval dost pod nulou, díky bezvětří byla pocitová teplota příjemná.

https://sites.google.com/a/trilobitbarrandov.eu/trilobit-barrandov/-leto/cp2.jpg

Trasa byla moc hezky připravená, cestou jsme viděli spoustu ohrad s koňmi. V muzeu Uhříněves byla připravena „žrací“ kontrola s teplým čajem. Tato kontrola pro mě bývá těžký oříšek, protože vždy je tu výprodej knížek po 10 korunách a já jen velmi těžko odolávám, abych nenakupovala. Vždy si musím ujasnit, kolik kilometrů mi do cíle ještě zbývá a jak daleko bych ten nákup musela nést.

Cíl byl jako tradičně v hospůdce Na Blatově, kde moc dobře vaří a i obsluha je vlídná. Účastníci se mohli zúčastnit tomboly, a jako obvykle – čeká mě nejspíš štěstí v lásce J Bludička Blanka


Večerní Prahou (12. ledna 2019)


Tato sobota byla (alespoň pro mě) velmi společensky náročná, protože se v Praze konalo 7. setkání sběratelů osobních a týmových vizitek. Účastnila jsem se nejen já, ale většina fanclubu a KČT Trilobit Barrandov reprezentoval její předseda.
https://sites.google.com/a/trilobitbarrandov.eu/trilobit-barrandov/-leto/vl2.jpg

S radostí a úlevou jsem se proto vydala na pochod Večerní Prahou, který připravil KČT Pohoda. Pochod byl o to zajímavější, že se mnou šli i sběratelé z Ostravy, pro které byla večerní Praha také milým zpestřením po únavném dni.

Trasa vedla uličkami, které jsou osvětleny plynovými lampami a v podstatě  kopírovala cestu, kudy projížděli ke korunovaci čeští králové. Na Hradčanském náměstí na nás čekal pan Jan Žákovec, pražský lampář, který rozsvěcí lampy ručně. Tento pán je nepřehlédnutelný, měří neuvěřitelných 205 cm.
Použité fotografie jsou tentokrát z dílny mého ostravského kamaráda D. Dudzika. Bludička Blanka




Tříkrálový pochod na Řipec (5. ledna 2019)

https://sites.google.com/a/trilobitbarrandov.eu/trilobit-barrandov/-leto/%C5%992.jpg
Svátek Tří králů je spjat s legendou, jež se vyvíjela více jak dva tisíce let. Její obsah se postupem let měnil, základ ale vycházel z biblického příběhu z doby, kdy se narodil Ježíš Kristus. V té době vládl v Jeruzalémě král Herodes. Tenkrát přišli do Jeruzaléma tři mudrci z Východu (později byli považováni za krále).

Do Slaného se na tříkrálový pochod nesjeli tentokrát tři králové, ale  turisté, kteří se rozhodli v celkem nevlídném počasí zdolat vrch (no, spíše vršíček) Řipec a udělat tak něco pro své zdraví. Start pochodu byl v galerii Dobeška na náměstí výše jmenovaného města.

https://sites.google.com/a/trilobitbarrandov.eu/trilobit-barrandov/-leto/%C5%991.jpg

Jaké bylo naše překvapení, když jsme na startu místo obvyklého popisu dostali špatně čitelnou mapku, kde byl žlutou pastelkou, fixou nebo podobným písadlem vyznačen okruh, který máme zdolat. Vtipně nebyl ani vyznačen směr, kterým se vydat.

Trasa tohoto pochodu byla vcelku hezká, leč bez chytrého telefonu bychom to nejspíš nedali. Místní značkař by se měl trošičku zamyslet…

Cesta nás vedla přes vesnice Studeněves, Tuřany, Trpoměchy, na Řipec a dále zpět do Slaného přes Kralovice a Otruby.

Milé bylo zastavení na Řipci, kde si účastníci mohli opéct buřta a příjemné bylo i ukončení pochodu ve slánské hospůdce a drobný příspěvek na občerstvení od pořadatelů. Bludička Blanka


Novoroční výstup na Šelenburk (1. ledna 2019)


Jak na Nový rok, tak po celý rok, tak jak jinak než pohodově pochodově. Tentokrát s KČT Krnov a Novoroční výstup na Šelenburk. Jednalo se o pochod hvězdicový, tak jsme mohli vyrazit rovnou z domova. Zvolili jsme trasu po oblíbených místech a cestou potkávali spoustu pochodníku, a to nás vzhledem k brzké ranní hodině dost překvapilo. V cíli jsme si zakoupili Novoroční čtyřlístek, dostali pamětní list a razítko. Buřty jsme zapomněli, takže posilnit se nebylo čím, za což jsem byla juniorem náležitě vyplísněna. Podobnou trasou přes poutní místo Cvilín jsme se vydali k domovu a tak jsme Nový rok strávili s celou rodinou aktivně. Míša HB










Novoroční výstup na Hraničář (1. ledna 2019)

https://sites.google.com/a/trilobitbarrandov.eu/trilobit-barrandov/-leto/nv1.jpg
Každý asi zná okřídlené: „Jak na Nový rok, tak po celý rok.“ No, pokud tohle platí, potom se budu celý rok mít dobře a budu se stále někde courat.

Letošní novoroční pochod mě vzal pod svá ochranná křídla KČT Nýrsko. Sešlo se nás asi 30 pěších turistů a jeden statečný cyklista. Někdo byl ještě celý pomačkaný po bujarých oslavách, ale všichni odhodlaní zdolat vrch Hraničář…

Svahy Hraničáře byly osídleny již ve středověku, což dokládá osvobození dvorce na Suchém Kameni od placení daní v roce 1321 králem Janem Lucemburským. Ani později lidé Hraničář neopustili, kdesi na jeho svazích se dlouho těžila železná ruda a názvy Skelné Hutě či Uhliště ležících na úpatí jasně připomínají sklářskou historii.

Vydali jsme se tedy městečkem Nýrsko po turistické značce, která nás měla na vrchol odvést.  Počátek cesty se nesl v příjemném hovoru, ale záhy hovor utichal a na

https://sites.google.com/a/trilobitbarrandov.eu/trilobit-barrandov/-leto/nv2.jpg
rty se tlačila píseň „Blátivou, blátivou cestou dál nechceš jít!“. Značku jsme tedy statečně opustili a dle hesla když cestu nemám, udělám si vlastní, jsme ve vytýčené trase pokračovali. Cestou jsme míjeli bývalý pionýrský tábor Na Suchém kameni, dneska vybydlený, a hájovnu, kde nás vítal za plotem jelenJ.

Na vrcholu Hraničáře proběhl improvizovaný raut, kde turisté ze svých batohů vytahovali slané i sladké dobroty, dokonce i několik lahví šampusu se našlo.

Z Hraničáře pak následoval sestup do Skelné Huti, kde v místní hospůdce proběhl oficiální závěr akce a nastalo neoficiální družení… Bludička Blanka 



Novoroční výstup na Zelenou horu ‎(1. ledna 2019)‎