vzdávám a jdu k odbočce modré značky. Ale Petr je už asi hodně přede mnou. A tak jdu též ve směru Mikulov. Po chvíli přicházím k první kontrole do Nového Města – trafo a potkávám Petra. Občerstvuji se nabízeným čajem a chlebem. Pokračujeme již spolu dále po modré. Jenže nesoulad GPS a reality ve mne vyvolal pocit, že jdeme špatným směrem. Tak jsme se vrátili ke kontrole, ale také zjistili, že jsme šli opravdu dobře a že trasa je přeznačena. Na druhý pokus již jdeme správně. Sestupujeme nejprve zvolna a posléze prudce mezi kameny a listím. Tam jdeme hodně opatrně. Petrovi dělá tento úsek problémy a tak vytahuje hůlku. Čekám na něho pod prudším úsekem. Po chvíli přicházíme již po rovnější cestě do Mikulova a jdu hledat ještě kešku a Petr značku. Ale opět nenacházím! Jdeme dále po modré značce a velice opatrně sledujeme její průběh. Před pátou hodinou docházíme k odbočce na Vlčí kámen a jdeme ke kontrole na vyhlídku, což v daném případě obnášelo udělat křížek fixou v naší tabulce. Petr jde opět napřed a já jdu lovit další kešku. Je pět hodin ráno. Tentokrát ji úspěšně po pár metrech nacházím! Z Vlčího kamene sestupuji zvolna po modré značce a v jedné prudké odbočce vidím Petra, jak jde pořád rovně, a jdu za ním a volám na něj, že jde špatným směrem. Zvolna sestupujeme z Krušných hor. Pomalu se začíná rozednívat a kolem šesté hodiny přicházíme do Mstišova ke kontrole s občerstvením. To přichází velice vhod. A to jak čaj, tak obložený chléb. Pokračujeme po vlastním značení kolem rybníků a po lesních cestách. A procházíme opět fixovou kontrolou. Začíná pršet. Ale déšť je takový, že bunda zatím stačí osychat. Po chvíli docházíme k další fixové kontrole. Vlastní značení nás dovádí ke hřbitovu a postupně ulicemi města Teplice. Následně jdeme podle slovního popisu až k hlavnímu nádraží. Zároveň sleduji GPS. Déšť zesiluje. Jdeme do nádražní haly, potkávám Pepu Karlovského a náhle zjišťuji, že pro nás zde kontrola není.

Nasazuji si pláštěnky a jdeme dál po červené značce přes město. Po chvíli jdu lovit kešku. Petr pokračuje dále po značce. Ještě pár snímků kostela a úspěšný odlov kešky! A jdu dále Teplicemi. Hlad sílí. Přicházím k autobusové zastávce s lavičkou a zastavuji se k vlastnímu občerstvení. Po dvaceti minutách jdu dále po červené značce. Cesta za Teplicemi vede do kopce a začíná být bahnitá. Následuje však sestup do Lbína k řece Bílině. GPS mi zde ukazuje výšku 180 metrů nad mořem. Odtud nejprve stoupám do mírného kopce po silnici ve směru Hradiště. Kolem 10:00 přicházím ke kontrole v Hradišti, žst. Po krátkém tamním občerstvení jdu po asfaltové cestě k větší hlavní silnici, kde odbočím vpravo a jdu po silnici. Jenže po chvíli zjišťuji, že značku již nevidím. Vracím se cca 250 m na správnou odbočku červené značky. Přestává pršet a sundavám pláštěnky, ale bunda je úplně mokrá. A hurá vpřed do Českého středohoří. Stoupám bahnitou lesní pěšinou, která po kilometru přejde ve větší lesní cestu a tak nastane částečná úleva. V poledne přicházím k další kontrole v Černicích. Odtud stoupám do prudšího kopce na Milešovku. Těsně před vrcholem úspěšně lovím další a poslední kešku tohoto pochodu. Ve 12:45 docházím na vrchol Milešovky. Ještě pár fotek okolí z vrcholu a jdu zavítat do restaurace a současně