"Sondička" – Čtyři řeky II.

17. srpna 2011 Z Čelákovic do Brandýsa (č. 39)

 
Je středa 17. srpna a kvapem se blíží termín dalšího pochodu v rámci cyklu Čtyř řeky s Trilobitem – tentokrát Labe. Slíbili jsme tedy Vaškovi, že projdeme s Pepou-abbé poslední díl z Čelákovic do Brandýsa nad Labem, a tak jsme již brzy zrána, tj. asi v 10:15, vyrazili z Barrandova na start. Obtěžkán a vybaven vším potřebným v kapsách i ledvince jsem po chvíli zjistil, že nemám fotoaparát, svačinu a mapu. Oželel jsem tyto „nedůležité“ doplňky a vlak na Masaryčce jsme skutečně doběhli v poslední chvíli, ale včas. Ani jízdenky jsme nestačili zakoupit, ale jak se později ukázalo, zřejmě jsme udělali dobře. Průvodčí přišel až ve chvíli vjezdu soupravy na nádraží v Čelákovicích (připomnělo mi to cestu do Szklarské Poreby, že Andy a Vašku??)

Po krátké prohlídce nádraží (vraky kol již zmizely) a Pepově nutném nákupu kuřiva jsme vyrazili po MTZ a ŽTZ na trasu. Počasí začalo být až příliš letní a v žaludku kručelo, takže jsme se ještě v lahůdkách drobně občerstvili (na dalších 6 hodin je jeden chlebíček dost málo, že Pepo?) Malou minerálku Pepa odmítl s tím, že koupíme velkou, bohužel už k tomu nedošlo = ukrutná žízeň na trase.

Čelákovický jez naštěstí (byť s obtížemi) přechodný byl, a tak jsme zvesela vyrazili podél Labe a s blížícím se Káraným ještě trochu naladili cedulemi: Restaurace Ve statku 600m – 400m – 300m – 200m …. až jsme ji zřejmě přešli. Trpím absencí foto, ale Pepa má naštěstí s sebou poměrně kvalitní mobil…… trpíme také žízní, takže když za mostem přes Jizeru objevujeme překrásnou restauraci u bývalých „ říčních, slunečních a vzdušných lázní“ – neváháme. Bohužel ani na občerstvení ani na kontrolu nemůžeme doporučit, neb inkriminovanou sobotu je tam svatba. Vtom si uvědomujeme, že někde v této oblasti má chatu kolega z práce a skutečně: po zavolání sděluje, že je to cca 2 km, odmítáme, snižuje na 0,8 km…ve skutečnosti to bylo asi 200m. Kocháme se chatou a lesem, dostáváme i občerstvení v podobě piva a tří tekutých meruněk. Nedokážeme odmítnout…později ani vstát… další cesta vede kudysi lesem, sbíráme tašku pestřce, který je prý dobrý nasušený…trpíme hladem a žízní…a postupně docházíme do Staré Boleslavi.

Nedbáme na cedule, že most do Brandýsa je zavřený a jediný způsob, jak se tam dostat, je busem ze Staré Boleslavi a na doporučení zdejších výrostků docházíme za zdymadlem k provizornímu můstku, který zprovoznili asi 3 hodiny před naším příchodem. Takže už jen kolem zámku vystoupat na náměstí a najít vhodnou hospodu pro náš cíl. Obědváme v půl páté mastnou a nahořklou dršťkovou s rohlíkem (Pepa ji vrací) v restauraci Záložna (zavrhujeme) a objevujeme vhodný cíl i s pidizahrádkou v restauraci Golem, a to přímo na náměstí. Vlastnosti, tzn. dobrá situovanost, hezký interiér, zahrádka, krušovický Mušketýr a nakonec i výmluvná servírka a spolumajitelka, nás ubezpečují, že volíme to nejlepší. Dojednáme, zapíjíme a odjíždíme courákem přes Jenštejn do Prahy znaveni, ale spokojeni s dobře vykonanou prací.

Vladimír