Sonda – Zimou nezimou (Nepřístupná Bojovská rokle)

22. ledna 2014 - Sonda – Zimou nezimou (Nepřístupná Bojovská rokle) (č. 64)

S vidinou toho, že konečně zodpovím všechny otázky ohledně krátkých tras našeho březnového pochodu, vydal jsem se na (jak jsem si myslel) poslední průzkumnou sondu do oblasti Bojovského potoka. Vystoupil jsem z autobusu již tradičně na zastávce Klínec - škola a již známou cestou prošel Klíncem okolo hospody, hasičárny k lesu, kde jsem vytáhl mapu a ještě naposledy ověřoval připravenou trasu.

Potřebuji se dostat dolů k Bojovskému potoku někde v místech, kde se nalézá chatová osada mezi Měchenicemi a vlakovou zastávkou Klínec. Z minulých sond a výletů bohužel vyšlo najevo, že podél Bojovského potoka je stezka velice špatně průchozí (alespoň pro pořádání turistické akce), a tak jsem byl nucen hledat jiné varianty. Určitě by stálo za to vybudovat zde novou cestu, postavit lávky přes brody a vyznačit. Vydal jsem se tedy rovně podél lesa směrem k chatové osadě „Pinkausy“ a potom padal dolů k Bojovskému potoku. Zpočátku šlo vše hladce, už jsem si myslel, že jsem propojku nalezl, ale bohužel cesta se horšila, bahna přibývalo a nakonec jsem byl rád, že jsem z tohoto koryta vylezl na pevnou půdu. Dobahnil jsem se tedy dolů k potoku se zjištěním,

že tudy také ne a zkoušel ještě naposledy najít nějaké nouzové řešení v mapě. Další varianta se neobjevila, a tak jsem stál před tvrdou realitou: Z Klínce se nelze dostat přijatelnou cestou, kudy bych mohl poslat pochodníky do Měchenic. Doma budu muset kouknout do mapy a půlku trasy přeházet. No nic, začíná druhá fáze dnešní sondy – totiž, jak se dostat k Bojovskému potoku z druhého břehu, tedy od Sloupu. Směřoval jsem proti proudu potoka (a většinou po kolejích) k vlakové zastávce Klínec a posléze se vyškrábal do strmé stráně až na křižovatku lesních cest, kde jsem při minulé sondě volil levou. Tentokrát vyzkouším tu pravou a doufám, že alespoň tady budu úspěšný. A zase zpočátku cesta velice dobrá, sice někdy bahýnko, ale ne moc. Stále jsem ale šel po vrstevnici a ne a ne se dostat dolů k potoku. Nakonec jsem se ocitl opět u chatové osady, tentokrát již přímo přecházející v Měchenice a stejně jsem se musel napojit na hlavní silnici. Tak nevím, zdali mám dávat tuto část do popisu, turisté sice nebudou muset šlapat ten zhruba kiláček po silnici, ale zase je to dost složité popsat do itineráře. Po silnici jsem dospěl do Měchenic, prošel okolo restaurace „U Čadilů“, kde bude jedna z kontrol a pomalu začal stoupat do táhlého kopce po modré značce na Trnovou. Z Trnové jsem zamířil po silnici k autobusové zastávce směrem k Jílovišti a tam zakončil dnešní sondu. Dneska asi 15 bahnitých kiláčků a budu sem muset zavítat ještě jednou Moc jsem neuspěl, ale přece jen něco: nalezl jsem dnes kouzelné místo s nádherným výhledem na údolí Bojovského potoka, cesta málo vyšlapaná - moc lidí o tom asi neví a já si to nechám pro sebe. Alespoň se koukněte na fotky. Vašek