Termín konání: 4. - 11. května 2013 Účastníci: Vašek, Amálka, Adélka, Ondra, Vladimír, Tomáš, Petr Výlety: č. 51 - 58 Průběh soboty zaznamenal Vašek Dlouho očekávaný týdenní pobyt v Beskydech konečně nadešel. V sobotu 4. května tedy nasedáme do dvou aut a jak je v poslední době bohužel zvykem, opět v okleštělé sestavě vyjíždíme na dlouhou cestu do Jablunkovského průsmyku a dále na hřebeny hor do chaty Skalka, patřící do majetku Klubu českých turistů. Cestou máme v plánu navštívit lázeňské město Teplice nad Bečvou a s ním spojené dvě turistické atrakce - Zbrašovské aragonitové jeskyně a propast Hranice. Ještě před tím zastavujeme v restauraci a dáváme si gáblík. Provazy deště vytrvale buší do skel aut a stěrače nestíhají. Sledujeme to s obavami a modlíme se, aby nepršelo celý týden. Naštěstí se počasí jakoby mávnutím kouzelným proutkem mění, dokonce se i sem tam objevuje sluníčko. Po hodinové prohlídce jeskyní (prohlídka byla okořeněna velice vkusným a věcným slovem naší průvodkyně) přejíždíme auty na parkoviště schované pod kopcem u hlavní silnice a vydáváme se na krátký výstup k Hranické propasti. Nahoře děláme nějaké fotky, obcházíme propast kolem dokola a jdeme zpět k autům. Krátce si ještě prohlížíme lázeňské městečko, kupujeme turistické známky, vizitky, zmrzku, čoko a poté již opět startujeme vozy směr Beskydy. Jedeme již bez zastávky přes Frýdek-Místek, Třinec, Jablunkov do Mostů u Jablunkova a odtud stoupáme nekonečnými serpentinami k chatě Skalka - našemu týdennímu azylu. Vybalujeme věci, postupně se zabydlujeme a všichni se potkáváme u večeře dole v restauraci. U piva vzniká první zítřejší výlet nazvaný na Trojmezí - tedy do míst, kde se stýkají hranice Česka, Polska a Slovenska.
5. května 2013 - Výlet na Trojmezí (č. 52) Průběh neděle zaznamenal Vašek
První ráno se probouzíme do krásného dne a hned realizujeme plány
spřádané
včerejšího večera. Já s Ondrou vyrážíme o něco dříve přímo od chaty pěšky,
slézáme z hřebenů do Mostů u Jablunkova a kupujeme si snídani ve smíšeném
zboží u hlavní silnice. Cestou odlapíme kešku filištrónsky umístěnou ve větvích jeřabiny. Přesně podle hesla "co sestoupáš, musíš potom opět 6. května 2013 - Výlet po Chacharsku - autem do ZOO (č. 53) Průběh pondělka zaznamenali Vladimír a Tomáš Zničeni
túrou z předchozího dne jsme rádi přijali Vaškův návrh podívat se do okolních
měst (zejména pro turistické známky a vizitky) a pro holky byla slíbena
návštěva ostravské ZOO. Ondra zase políčil na nějaké ty kešky. Takže všichni
měli být spokojeni. Jako obvykle jsme ráno absolvovali už téměř oblíbenou cestu
dolů do Mostů u Jablunkova. Je to každodenní úlitba za bydlení na vrcholku
kopce (11 km ráno dolů, 11 km večer zpět po úzké silničce a kamenité cestě –
trvá to asi 20 minut. Protijedoucí auto je vyloučeno, cyklisté uskakují). Po
nezbytných nákupech jídla pro hladovce a děvčata ve vývinu v Jablunkově
pokračujeme směr Třinec. Centrum nic moc, v podstatě ani neexistuje, a tak
jedeme dál za ostatními auty. Ocitáme se v železárnách. Chápavá ostraha nám dovoluje
se otočit a odjet zpět. Do objektu, který nás tak zaujal svou velikostí až
hrůznou, nás nevpustí a tak s malým zpožděním odjíždíme do Českého Těšína. V
Info centru nás slečna odrazuje od prohlídky české části města a celkem odborně
nás směruje do Polska. Překračujeme řeku po mostě v místech, kde ještě nedávno
„mruvki“ (mravenci) přenášeli alkohol do Polska a navštěvujeme historický
„Zámecký vrch“, který byl s podporou EU opraven a je turisticky opravdu velmi
zajímavou částí Cieszina, podobně jako centrum města. Nemaje však zlotých,
neutrácíme, a pokračujeme směr Havířov. Přestože jedeme za sebou a oba vozy
mají GPS, já jedu kolem Těrlické přehrady, zatímco Vašek téměř přes Karvinou.
Nicméně dorážíme téměř současně do centra. Obcházíme „socialistické“ náměstí,
navštěvujeme Infocentrum a doufáme, že Ondra najde kešku brzy. Našel. Dnes jsme jeli do ZOO v Ostravě: Vláďa, Vašek, holky a Ondra. Byla tam polovina zvířat, hlavně tygři, opice a krokodýli. Bylo pěkné počasí. Všechno jsme tam vyfotili. Předtím jsme byli v Třinci. V Třinci jsme viděli železárenské továrny. V Českém Těšíně jsme chodili po městě, hlavně do Infocentra pro známky. V Polsku jsme byli v zámku rotunda Mikolaja. Všechny výlety se líbily, kromě ZOO V Ostravě, mohlo tam být víc zvířat. Tomáš 7. května 2013 - Beskydská hřebenovka (č. 54) Průběh úterka zaznamenal Ondra Vstávám v 6:15 hod. a připravuji se na odchod v 7:00 hod. na hřebenovou túru, tak, jak je domluveno s Vaškem a Tomášem. S Tomášem jsme již připraveni. Je 7:00 hod. ráno. Ale Vašek stále spí. Po chvíli se jdu opět podívat, jestli je venku, ale zjišťuji, že ne. Čas je 7:30 hod. a stále čekáme. Teprve po půl osmé vidíme Vaška, jak teprve vstal. Vyrážíme v 8:00 hod. za mírného deště směrem Kamenná chata. Tu po chvíli mineme a docházíme na rozcestí Pod Velkým Polomem. Tam po odlovu první kešky opouštím Vaška a Tomáše, kteří pokračují po červené turistické značce. Já pokračuji po hřebeni po modré turistické značce na Velký Polom a lovím druhou kešku. Pokračuji dál po neznačené hřebenové cestě k Muřínkově kapli, kde se snažím najít třetí kešku. Chodím sem tam a stále nic. Po 20 minutách se rozhoduji vzdát odlov a ubírat se dál po hřebeni ve směru Burkův vrch. Ještě před ním se pokouším odlovit v pořadí třetí kešku, ale marně. Vzhledem k jejímu umístění odlov po 15 minutách vzdávám a jdu nadále ve směru Burkův vrch. Najednou se přede mnou rýsuje prudký kopec a další keška je na vrchu. To mne neodrazuje od odlovu a pomalu stoupám vzhůru. A celý propocený slavně dobývám vrchol a následně i kešku. Po jejím odlovu pokračuji dál pod vrchol, kde nacházím čtvrtou kešku. Dále se proplétám hřebenovou pěšinou borůvčím, kolem polomů či přes polomy a místními blátivými úseky ve směru na Malý Polom, kde úspěšně nacházím pátou kešku. Po té jdu volným terénem z poměrně prudkého kopce a po 250 m konečně dorážím na červenou turistickou značku. Již přicházím k rozcestí Malý Polom - sedlo a vidím Vaška a Tomáše, jak na mne již čekají. Ptám se Vaška: ,,Jak dlouho čekáte?“ Vašek odpovídá: ,,Asi 15 minut. Úsek byl rozblácený a přeskakovali jsme potoky. Udělal jsi lépe, když jsi šel po hřebenu“. Po krátké pauze se opět dělíme. Vašek pokračuje po hřebenové červené turistické značce. Já a Tomáš jdeme po modré turistické značce za občasného přeskakování potoků s brodění se bahnem do Horní Lomné na autobus, kterým Tomáš bude pokračovat ve směru Dolní Lomná. Ve 13:15 hod. přicházíme k autobusové zastávce v Horní Lomné. Stihnu si akorát nakoupit něco k pití a nasvačit a přijíždí autobus, do kterého nastupuje Tomáš. Já se pomalu vydávám na odlov šesté kešky k místnímu hřbitovu. Po 10 minutách mám odloveno a ve 13:45 hod. volám Vaškovi ohledně situace. Nakonec Vašek rozhoduje o úpravě trasy díky času. Jdu krásným údolím po silnici na rozcestí Horní Lomná – hotel Doubrava, kde odbočuji vlevo na modrou turistickou značku a začínám po ní stoupat do prudkého kopce ve směru chata Kamenitá. Tam dorážím krátce po půl třetí. Vašek tam ještě není, po 10 minutách však přichází. Obědvám. Po třetí hodině opouštíme chatu a po chvíli se opět dělíme. Vašek pokračuje po červené turistické značce. Já jdu lovit šestou kešku a po deseti minutách ji nacházím. A poté pokračuji na chatu Kozubová, kde máme mít sraz s Vaškem. Nemine mne ani výstup do prudkého kopce. Konečně přicházím na chatu Kozubová, kde se s Vaškem opět setkávám. Společně po krátké pouze pokračujeme k rozcestí Pod Kozubovou, kde se opět dělíme. Vašek jde do Horní Lomné vyzvednout Tomáše v restauraci. Já mezitím jdu na lov poslední, sedmé kešky. Po chvíli odlov vzdávám, projdu kolem pomníku a asi 200 m za ním se rozhoduji zkontrolovat souřadnice v GPS oproti poznámkám. A hle, ono se to liší. A tak opravuji souřadnice kešky a vracím se zpět k pomníku pro kešku. Úspěch se dostavil. Po odlovu koukám na hodinky. Je 17:02 hod. a hrozí, že nestihnu autobus v 17:42 hod. Běžím z kopce dolů cca 2,5 km a před obcí Dolní Lomná opět potkávám Vaška. Společně přicházíme do obce a hledáme hospodu, kde je Tomáš. Napravo, ale tam ne. Pak nalevo, a to již vidíme Tomáše, jak nám jde naproti. Vašek jde ještě rychle koupit turistickou známku, ale já s Tomášem jdeme pomalu k autobusu. Je pět minut do příjezdu autobusu a přichází Vašek. A po chvilce čekání konečně nasedáme do autobusu a jedeme na vlak do Bocanovic. Tam však čekáme téměř hodinu na další vlak, kterým pak odjíždíme do Mostů u Jablunkova. A to nás již čeká u nádraží Vláďa s autem. Spokojeni a unaveni nesedneme do auta a jedeme na chatu. 9. května 2013 - Rožnov - Pustevny - Radhošť (č. 56) Průběh čtvrtku zaznamenala Amálka
Vstávali jsme v 8:00 hod. Mně se moc nechtělo vstávat, ale nakonec jsem s těžkostí vstala. Vyčistili jsme si zuby a oblékli jsme se. Šli jsme k autu a jeli jsme do Rožnova pod Radhoštěm na vesnický skanzen. Jeli jsme přes Slovensko, tam jsme stáli 45 min. frontu, protože byla zácpa. Konečně jsme dojeli! Ale bylo placené parkoviště. O kousek dál jsme zjistili, že tam je neplacené parkoviště. Fakt bezva! Tak jdeme do skanzenu a máme na výběr: Dřevěné městečko, Mlýnskou dolinu a Valašskou dědinu, kterou jsme si vybrali. Tak jsme šli a prohlíželi jsme si dřevěné chatky, ve kterých dříve bydleli lidé. Když jsme si je prohlédli, tak jsme šli na rozhlednu. Chvilku jsme museli čekat, než otevřou bránu. Konečně nám ji otevřela paní. Tak jsme vyrazili do kopce na rozhlednu. Tam stála nádherná rozhledna. Zaplatili jsme a vystoupali schody. Nádherný výhled!, řekla jsem si v duchu. Nějak 8 min jsme si tam prohlíželi ten krásný výhled a pak jsme šli z toho kopce zase dolů. Teď vzhůru do starodávné školy! Sedneme si do lavic a posloucháme. Ale nejdříve nás vyfotí. Pak jdeme ke kováři. Zrovna dělal malou podkovu. Tak a teď hurá do auta! Jedeme na náměstí do Rožnova pod Radhoštěm. Jsme na náměstí a jdeme se najíst. Najdeme hospodu a najíme se. Mně to moc nechutnalo, tentokrát jsme si moc dobře nevybrali. Jedeme na Pustevny. Jsme na Pustevnách a nakupujeme si suvenýry. A jde se na Radegast. Tam se na nic nedalo koukat, ale pak tam byly kameny a z nich postavené postavičky. A byla tam vyhlídka s lavičkami. A jsme u Radegastu a fotíme se. Teďka jdeme na vrchol Radhoště. Jdeme a jdeme, až jsme na vrcholu. Tam byla chata Radhošť a tam jsme si dali pití. Ale ještě před tím tam byla rotunda a socha. Tak jsme došli zpátky k autu a jeli jsme na Slovensko na pořádnou večeři. Nejdříve jsme bloudili, ale pak jsme našli hezkou restauraci a šli jsme tam. Měli jsme velký výběr a já si dala: těstoviny s kuřecími kousky a smetanovou omáčkou. Pak jsme si se ségrou daly palačinky a horkou čokoládu. Když jsme dojedli, spokojeně jsme odjeli do ubytovny.
10. května 2013 - Hřebenovka Javorový vrch (č. 57) Průběh pátku zaznamenal Vladimír Předposlední
den našeho pobytu a tím i poslední den na nějaké větší courání. Po hvězdnaté
noci je opět obloha jako vymetená a zdá se, že nám počasí bude přát po celý
den. A to i navzdory zprávám našeho meteorologického kačera Ondry, který nás
straší jakousi okluzní frontou u jakési Prahy. Tady totiž v Beskydech je krásně
stále, i když občas kápne. 11. května 2013 - Litomyšl cestou zpět (č. 58) Průběh soboty zaznamenal Vladimír Poprvé
se za dobu pobytu probouzíme do mlhy a jemného mžení. Po týdnu krásného počasí
je nám to sice veskrze jedno, ale hatí to náš poslední plán: navštívit na cestě
domů ještě nějakou pamětihodnost, nejlépe zříceninu Hukvaldy, popř. ještě
Štramberk s jeskyní Šipkou, věží Trúba a koupit čerstvé „štramberské uši“.
Sbalíme se tedy, pokusíme se dát pokoje do původního stavu (marně), dáváme
poslední kávičku a česnekový závin (sobotní specialita paní kuchařky). Loučíme
se s osazenstvem, které se o nás týden trpělivě staralo, jakož i s jihoruským
ovčákem Beckinou. Nasedáme do vozů v momentě, kdy začíná celkem slušně pršet.
Rozhodujeme se tedy jet přímo domů. Pokoušíme se tentokrát použít tzv. „horní
cestu“, tzn. bez dálnice D-1 směr Třinec – Frýdek Místek – Příbor – Nový Jičín
– Olomouc (zde začínám mít hlad a tak s osazenstvem svého vozu hledáme vhodnou
restauraci. Vašek se spícími dcerami jede přímo přes Hradec na Prahu už bez
zastávky). |