Motoráčkem k Hostivickým rybníkům… a až na vrchol Prahy

25. února 2012 -  Motoráčkem k Hostivickým rybníkům… a až na vrchol Prahy (č. 43)

 

Účastníci: Andy, Vladimír, Vašek, Amálka, Luban a Ondra

 

Za krásného jarního počasí jsme se sešli před polednem u vláčku-motoráčku Na Knížecí (Smíchov), abychom odsud podnikli již dlouho připravovaný výlet do Hostivic k rybníkům a na nejvyšší bod Prahy, zvaný Teleček (u Sobína). Přestože se to řadě členů jako obvykle na poslední chvíli „nehodilo“, sešlo se nás tak akorát ke stolu (dokonce i Luban, který dorazil ve dvě v noci z montáže na Slovensku). “Nalodili“ jsme se tedy do vláčku a vyrazili na neobvyklou podívanou Pražským Semmeringem přes Žvahov-Jinonice-Cibulku-Stodůlky-Zličín  až do Hostivic (či Hostivice??), kde je konečná. Pan strojvedoucí byl milý tím, že se ani neobtěžoval vybíráním poplatku za I. pásmo. DíkyJ Kromě překrásných a neobvyklých pohledů na naši oblíbenou část Prahy (vláček jel až příliš rychle na focení a kochání se) jsme mohli též vidět i odvrácenou tvář cestování vlakem, to znamená „bordel“ kolem celé tratě včetně doupat bezdomovců. Protože však stromy jsou opadané, pěkné zážitky z výhledů převážily.

Z nádraží jsme si prošli a nafotili Hostivice: opravdu rozsáhlou satelitní výstavbu, opravený kostel sv. Jakuba a faru, zámek z roku 1650 a celé náměstí i s morovým sloupem či fontánou – tady je Rathovo!! Kolem Litovického rybníka (18 ha) s malou zastávkou u číňana, …. obhlídka rozpadající se gotické Litovické tvrze… a už mnou stanovená trasa bere za svéL. Místo dobrodružně bahnité cestičky lesem jdeme po asfaltové silnici až k rekreačnímu rybníku Břve. Nabídka obejít jej po naučné stezce nebyla vyslyšena (prý až v létě) a tak už nás čeká jen cesta k lesnímu rybníku Kala a pak po cyklo do Sobína. Po vydatném obědě U Kapalínů jsou všichni tak unaveni (a Andy spěchá do divadla), že na Zličín jedeme potupně autobusem. Tedy kromě Ondry, který si prošel i mnou zamýšlený zbytek, tzn. navštívil nejvyšší bod Prahy   (kóta 399,22 m n.m.) v místech zvaných Teleček a pak kráčel pěšky k metru na Zličín (měl totiž ještě pár hodin k dobru do začátku country v Butovicích). Takže nakonec snad byli všichni spokojeni a třeba si tento výlet opravdu zopakujeme ještě v létě. Vladimír