Sonda – Čtyři řeky I.

6. února 2011 Z Lysé do Čelákovic (č. 33)

 
Slibované krásné nedělní počasí přímo vybízelo protáhnout ztuhlé klouby někam ven do přírody. Měl jsem v plánu projít některý z úseků našeho pochodu ''Čtyři řeky s Trilobitem'', který se sice koná až v září, ale pochodů je mnoho a času bude třeba později málo. Byl jsem rád, že se ke mně připojil Pepa-Abbé, který se, jak zdá, letos docela rozchodil a na poslední chvíli také Vladimír, který dal přednost procházce před spánkem po noční pracovní službě. Plán tedy zněl projít úsek z Lysé nad Labem přes Čelákovice do Brandýsa nad Labem. Od nádraží v Lysé nad Labem jsme šli po ČTZ přes náměstí ke kostelu a dále ven z města. Vladimír mezitím poznával (nepoznával?) a fotil místa - pár let zde kdysi bydlel. Prošli jsme okolo dostihového závodiště a pokračovali dále lesem podél silnice po červené značce. Někde zde vzniklo rozhodnutí odbočit z plánované trasy a podívat se do Byšiček (1717) - vesničky známé svým malým ojedinělým kruhovým náměstíčkem s kapličkou sv. Václava. Že to nebyla cesta zbytečná, ukázaly až další kilometry. Na náměstíčku v Byšičkách jsme udělali pár snímků a zanedlouho již procházeli nejhezčí úseky dnešního výletu. Přírodní rezervace Hrbáčkovy tůně se zde rozkládá na 25 a byla vyhlášená roku 1989. Jedná se o systém starých říčních ramen a tůní s výskytem vzácných a chráněných vodních rostlin a živočichů. Dovedly nás sem panely naučné stezky. Po prohlídce těchto krásných míst jsme vyšlápli malý kopeček a došli k pozoruhodné kapličce sv. Václava se sochami andělů po obou stranách z přelomu 17. a 18. stol. Pepa zde vysypal z batohu proviant a rozdělil se s námi o své vydatné zásoby (bohužel řízek na mne nezbyl, ještě že s námi nebyla Amálka). Žlutá TZ, která nás vedla dále, procházela chatovou osadou Hawai a přes můstek nad jedním ze slepých ramen Labe jsme došli k restauraci Grado ve stejnojmenné osadě u Čelákovického jezu. Zde v příjemném prostředí jsme se cítili natolik "příjemně", že plány zdolat ještě dalších sedm kilometrů do Brandýsa vzaly za své. Nakonec vše skončilo jako vždy výtečně -Vladimírovi se po noční vůbec nechtělo spát, Pepovo bolavé koleno se jakoby zázrakem zahojilo a všichni společně jsme poznali zase další hezký kout nedaleko Prahy. Rádi se o něj s Vámi podělíme na našem zářijovém pochodu. Vašek