Výlet Českým středohořím

7. a 8. března 2015 - Výlet Českým středohořím (č. 68)


7. března 2015 - sobota
Jelikož se nenašel nikdo, kdo by chtěl se mnou absolvovat tento výlet autem a chodit méně než Vaškem nabízených cca 20 km, uvolil jsem se proto dalším barrandovským krátkochodcům Lubošovi a Pepovi s rodinou (Jana a Kája) a vyrazili jsme na tento výlet již o den dříve než ostatní – čili v sobotu. Luboš nakonec z rodinných důvodů jet nemohl a později toho velmi litoval.
Start pro vycházku jsme zvolili od krásné restaurace U Svaté Barbory v Dubičkách a naším prvním cílem byla rozhledna Radejčín (na rozdíl od kolegů ale do kopce). Pepa z taktických důvodů hlídal pod rozhlednou batohy, zatím co já s děvčaty se vydal vzhůru na první z dnešních rozhleden. Mlžno jsme ale měli před polednem také. Bohužel jsme nenašli ani kousek papíru, abychom po cestě zanechávali vzkazy kolegům trilobitům na další den. Škoda. Mohlo to být pro ně překvapení.
Při zpáteční cestě k autu a na Doerellovu vyhlídku jsme si trasu poněkud upravili a zkrátili po vrstevnici a to tak, že jsme vyhlídku
nenašli. A to jsme obešli celý vrchol kopce. Bohužel vyhlídka byla z boku a mnohem níž, než jsme ji hledali. Takže první plánovaná vyhlídka – nic. Zklamání jsme si ovšem vynahradili bohatě obědem v místní restauraci (3x řízek se salátem a 1x Texaská fazole). A navíc vyhlídka z terasy restaurace na řeku byla určitě za celý den stejně ta nejhezčí. Druhá vyhlídka (Skalky) dopadla podobně, neboť jsme ve Stebně špatně odbočili a nechtěli se vracet. Prý to nosí smůlu. Třetí vyhlídka (Milenci) nám to jistě plně vynahradí. Od rozcestníku nás však čeká samé bahno, a tak volíme krkolomnou cestu lesem. Nejprve padá Pepa (ale ten nebrečí), pak padá Kája, a když vidíme tu ledovatou cestu ještě před sebou a do kopce, je rozhodnuto, že ani třetí vyhlídku nepoctíme svou návštěvou.
Jedeme tedy přímo na Větruši do Ústí nad Labem. Prohlížíme si zde přírodní bludiště (zdarma), zrcadlové za 10,- Kč (styďte se na Petříně!), rozhlednu na Větruši za 10,- Kč, kávu si však zde rozhodně nedáváme. Nabídku svézt se lanovkou dolů do centra (a zpět) Pepa rozhodně odmítá L, tak snad až jindy.
Odjíždíme do centra Ústí (info samozřejmě v sobotu po poledni zavřeno), a tak alespoň tu kávičku v zahradní restauraci mexické restaurace na Náměstí Míru. Kromě kostela nanebevzetí p. Marie nás zdejší centrum opravdu nenadchlo. Pokračujeme tedy vyhledat třetí rozhlednu – Erbenovu vyhlídku. Po zmatených hláškách GPS nakonec přijíždíme co nejvýše na kopec, kde by se rozhledna měla nacházet. Na radu domorodého chataře obcházíme celý kopec a rozhlednu nevidíme. Pomáhají nám u toho i jeho dvě malé školačky, které se, se svými koly, vláčí s námi. To ale taťka netuší a jen my a holky tušíme, že bude zle. A bylo. S pomocí pejskařů jsme nakonec asi po hodině rozhlednu našli na sousedním kopci kousek od zmíněné chaty, ale z druhé strany L.
Jelikož začíná zapadat slunce, „vracíme“ dvojčata naštvanému tátovi a necháváme si poslední rozhlednu (Střekovská vyhlídka – Malé Sedlo) na příště a mažeme domů. Výlet a počasí stály rozhodně za to. Vladimír

8. března 2015 - neděle

V neděli 8. března 2015 jsme se vypravili na společný výlet, který nám předseda oddílu naplánoval do Českého středohoří, bohužel kvůli problémům se zády se předseda výletu nakonec nezúčastnil a doma zůstali i mnozí další, takže nás vyrazilo na výpravu pouhých devět (Filip, Karel W. s přítelkyní, Petr, Kačka, Michal, Pavla, Ondra a Tomáš). Jeli jsme vlakem do Lovosic a kvůli výluce na trati dále autobusem do Radejčína, naštěstí to byla jediná nepříjemnost z celého výletu. Od nádraží v Radejčíně jsme vyrazili po neznačené cestě na rozhlednu Radejčín, která není příliš vysoká a kvůli oparu výhled z ní moc nebyl. Po malé pauze jsme pokračovali dále, napojili jsme se na žlutou turistickou značku a po ní jsme došli na krásnou Doerellovu vyhlídku a také do obce Dubičky, kde jsme si dali brzký oběd v
restauraci U Svaté Barbory a strávili jsme tady skoro dvě hodiny. Po obědě jsme se společně vyfotografovali na vyhlídce a pokračovali jsme dále kolem potůčku s vodopády, na další krásnou vyhlídku Mlynářův kříž, přes vesnici Moravany, polní a lesní cestou táhlým kopečkem, na vyhlídku Skalky, dále po silnici a lesem ke skalnímu útvaru Milenci a vyškrábali jsme se na docela divokou vyhlídku Josefínka. Dále po silnici do obce Podlešín a sestup vyhlídkovou lesní cestou po zelené značce do Ústí nad Labem, k areálu Větruše a svezli jsme se lanovkou do centra města a náš výlet jsme zakončili v příjemném místním pivovaru. Celý den bylo krásné počasí, sluníčko hřálo a krásně se nám při tom šlo. Výlet se zaručeně podařil a už se těším na ten příští. Filip