Doubrava u Aše

11. - 14. května 2017 - Doubrava u Aše (č. 75)

Den se lehce naklonil a tak jsme se rozhodli vyrazit již k našemu „víkendovému domovu“ – škole v přírodě v Doubravě. Zde na nás již čekaly Petra s Miladou, Vašek s Amálkou dojeli vzápětí. Protože jsme byli všichni náročnou cestou již vysíleni, zašli jsme do místní restaurace Magdaléna, kde si každý dal to, co jeho srdci blízké jest.

Druhý den ráno nás čekal autovýlet, jeli jsme dvěma auty. Vaškovo zůstalo za trest doma. Milada tedy rozšířila naši posádku, Vašek s Amálkou jeli s Fischi (ne, že by Vašek nechal Fischi řídit J). Jeli jsme do blízkého Německa, pokochat se pramenem Odry. Celé okolí je hezky upraveno, chviličku jsme tam jen tak okukovali, nakonec fanclub ztratil zábrany a do pramene komplet naskákal… Pro Miladu to byl tak úžasný zážitek, že tam pak mrskla i mobil. Asi mu chtěla dopřát stejný zážitek, nebo co…Dalším bodem programu bylo zdolání nejzápadnějšího bodu naší vlasti. Počasí nám skutečně přálo, krajina krásná, co víc si přát… Cestou jsme narazili na Most přátelství, a protože jsme tam byli samí přátelé, hbitě jsme se na něm vyfotili… Pak už nic nebránilo tomu, abychom zdolali nejzápadnější bod…

Zde si dovolím malé kulturní cimrmanovské okénko:

- A nejzápadnější bod je dobyt!

- Ukaž... Pusť mě taky! Dobyt!

- Dobyt! No nic moc…

- Já tomu možná nerozumím… ale za sebe bych řek, že tu nic tak extrovního nevidím… Když to srovnám s tím výletem na Kokořín…

- Prosím tě, to se vůbec nedá srovnávat!

- Jak to, že ne, byly tam skály pískovcový, vobčerstvení… co je tady? Prd!

Konec kulturní vložkyJ

Bylo nebylo… Loňské Tatry byly super a tak nastal čas zopakovat něco podobného. Přáním předsedy bylo pokořit ašský výběžek, proti čemuž nelze nic namítat. Původní myšlenka – vyrazit na týden – se tak nějak nepovedla zrealizovat, proto došlo k všeobecné dohodě uskutečnit alespoň prodloužený víkend. Na cestu vyrazila nakonec pouhá tři auta – z Davle Zdeňkovo, s posádkou Zdeněk, Blanka, Tomáš, z Prahy Vaškovo – sestava Vašek a Amálka a z Plzeňska auto Fischi – posádka Petra a Milada. Již cestou do Aše jsme nezaháleli a proto naše první zastavení bylo v Lubenci. Nahlédli jsme do kostela sv. Vavřince a půjčili si klíč od kostela v sousední Libyni. V této trošku zapomenuté sakrální památce sídlí nyní muzeum vitráží. Protože je z kostelíka tak trochu ruina, museli jsme být opatrní, nicméně jsme vlezli i do místní hrobky (člověk má být připraven). Další zastavení na naší cestě byla z dálky dobře viditelná Andělská hora. Celou zříceninu jsme řádně prolezli a kochali se krásnými výhledy…

Po tomto zážitku jsme opět naskákali do aut a jeli pokořit poslední bod dnešního programu – trojstátí. Zde nás mile překvapila skříňka, která skrývala razítko. Nemusím psát, že jsme razítkovali jak šílenciJVečer probíhal v kulturním duchu, tak jak už je u Trilobitů zvykem. Milada navíc slavila narozeniny. Jak tento večer – noc – ráno dopadli, si netroufám komentovat, a doufám, že fotky z této akce se nikdy nedostanou z foťáku venJ Možná stačí podotknout, že ti nejvytrvalejší šli spát v šest ránoJ

V sobotu nás čekal kratší pěší výlet na rozhlednu Háj u Aše. Rozhledna je to hezká, zdolali jsme ji všichni. Chviličku to vypadalo, že přijde bouřka, ale pak si to nějak rozmyslela a obloukem se nám vyhla. Došli jsme do Podhradí, dali si oběd a protože odpoledne hrála Slávie, někteří členové skupiny prosazovali návrat na ubytovnu. Jelikož ten den slavila narozeniny Amálka, podnikl fanclub ještě malý výlet do Aše, aby i této víle jsme pořídili alespoň malou oslavu…

Neděle už byla ve znamení odjezdu. Vašek s Amálkou nakopli svého oře a zmizeli v dáli, Fischi měla ještě nějaké rodinné povinnosti a my ostatní jsme se naskládali ke Zdeňkovi a navštívili cestou domů SOOS, Františkovy Lázně a Loket. Zde jsme nešli na hrad, i když se to samozřejmě nabízelo, ale navštívili jsme muzeum tajných spolků – věnované převážně svobodným zednářům. Pro mě naprosto úžasná expozice… No a po pozdním obědě pak už jen směr domov…

Byl to hezký víkend. Původně jsem si myslela, že jedu na víkend s Trilobity. Ale poměr zúčastněných 4:3 ve prospěch fanclubu mi stále vrtá hlavou… Nevzal spíš fanclub na víkend Trilobity? Tak nějak nevím… Ale možná mi to někdo prozradí. Vaše Bludička Blanka