Posázavská stezka
7. února 2016 - Posázavská stezka (č. 70)
V neděli 7. 2. 2016 se uskutečnil první oddílový výlet v tomto roce. Sešlo se nás celkem deset – Vašek s Amálkou, Abbé s Kájou, Karel Pech, Tomáš, Andy, Ála, Ondra a já. Jeli jsme postarším vlakem, zpočátku nevytopeným, na trati Posázavského pacifiku s překrásnými výhledy do údolí Sázavy a s přejezdem viaduktu Žampachu, což je, myslím, vždy zážitek pro malé i velké. Dle plánu jsme vystoupili na zastávce v Kamenném Přívoze a došli po červené 1,5 km do obce. Původně jsme chtěli jít do restaurace na polévku či pití, ale bohužel v obci bylo vše zavřené, neboť otvírali až v 11:00 hodin. Tak jsme vyrazili po červené značce k našemu cíli do Pikovic. Cesta střídavě stoupala, pak klesala, místy jsme šplhali po schodech či kamenech. Užili jsme si výhledy na řeku Sázavu, která se občas vzdalovala a zase přibližovala. Sledovali jsme protější skály a mnohdy nápaditě
postavené chaty na skalách i pod nimi. Nedaleko za Kamenným Přívozem jsme vyhlíželi již zmiňovaný viadukt u Žampachu, který jsme teď viděli z druhého břehu a mohli si ho tak lépe prohlédnout. Po cestě jsme zdolávali občas nějakou roklinku. U jedné chyběla lávka, a tak každý zvolil svojí taktiku. Na Raisově vyhlídce jsme dali svačinku a udělali společnou fotku. Prošli jsme či viděli z dáli trampské osady romantických jmen – např. Kolorádo, Dalton, Kon-Tiki, Orang. Posázavská stezka nás zkrátka nezklamala ani v únoru. Měli jsme nakonec spíše jarní počasí. Užili jsme si nádherných skalních scenérií doplněných tokem poměrně čisté vody v Sázavě a před Pikovicemi se krajina náhle otevřela a přešla v louky. Viděli jsme na protější straně známou skálu s dřevěným křížem na vrcholku zvanou Pikovická jehla. Došli jsme do Pikovic a odměnili se v hospůdce U Dolejších. Celkem jsme ušli 11 km. Odjížděli jsme ze zastávky Petrov u Prahy v 15:15 hodin. Z pohledu Zuzky – žirafky.
