... v roce 2016

Bonbonky doplňovaly energii do nožiček, Ráďa asi v půlce dostal mlíčko z lahvičky za pochodu a zase chrápal dál. Ke konci už jsme byli přeci jen trošku uťapaní a tak jsme se začali těšit na pověstný zdejší gulášek v cíli. Nezklamal, byl vynikající a moc jsme si pochutnali, je snad rok od roku čím dál tím lepší:o) Těšila jsem se taky, že potkáme nějaké členy našeho klubu, nemohla jsem účast potvrdit moc brzo, byli jsme nachcípaní a do posledního předvečera jsme sami nevěděli, zda půjdem. Bohužel, asi jsme to letos šli sami, nikoho od nás jsme nepotkali. Tak doufám, že příští rok půjdeme v lepším počtu než letos, nicméně, tradici jsme dodrželi a alespoň Růžičky v počtu pěti kusů se zúčastnili:o)

Zdraví Ráďa, Gabča, Domča, Kačka a Míša od Růžiček

Víc jak rok jsme nešli žádný pochod. Já vím, šlendriáni. Vybrali jsme si tento pochod jako naše znovu nastartování do pochodování, které tolik milujeme, když je čas. Z minulých let víme, že na startu byl vždy strašný masakr lidí a parkování je peklo samo o sobě. Ale jednou jsme v jedné boční uličce našli krásné místečko, tak jsme tam zamířili rovnou a super, místa tam bylo dost. Měla to být i moje nosící venkovní premiéra. Pořídila jsem si na Ráďu nosící šátek místo kočárku, člověk je přeci jen trochu volnější a svobodnější než s kočárkem. K našemu překvapení na startu nebyly žádné davy ani fronty a zatímco Míša nás hlásil na startu, já se snažila namotat na sebe prcka za