Riegrova stezka
26. listopadu 2011 Riegrova stezka (č. 41)
Účastníci: Jarmila, Tomáš, Luban, Vladimír, Vašek, Jarda a pes Baron
Za jeden z posledních trilobitích výletů v tomto roce jsme si vybrali krátkou, ale náročnou „procházku“ tzv. Riegrovou stezkou ze Semil do Spálova. Na doporučení našeho člena Jaryna, který tento úsek před lety již šel, jsme změnili původně uvažovanou trasu a šli v protisměru oproti plánovanému výletu. A jak se později ukázalo, udělali jsme dobře. Ten krpál ze Spálova (a navíc s plnými břichy po obědě) bychom zřejmě nevydýchali. Ale popořadě: ráno jsme měli sraz na Barrandově v 8 hodin, ale jak je již dobrým zvykem, organizátor výletu Vašek přišel, resp. přijel, poslední. Tentokrát prý byla na vině zamrzlá okénka a absence předmětu na jejich očištění……?? (Pozn. Asi mu k Vánocům koupíme škrabku).
Slunce v Praze svítilo, nebe bylo modré a slibovalo krásný den. To jsme si mysleli ještě těsně před Mladou Boleslaví, ale Semily nás již přivítaly v mlze a hustým krupičkovým sněžením. Poté, co jsme konečně zaparkovali a prošli vánočními trhy (nabídka výborného horkého ovocného čaje nebyla odmítnuta), došli jsme do místního infocentra, které bylo - jak jinak, než je v těchto městečkách zvykem - zavřené. (Zřejmě zde turisté chodí na výlety pouze v pracovní dny, ale na to už jsme si zvykli, je to ostuda). Někteří z nás navštívili i místní vlastivědné muzeum, kde se rovněž konaly adventní trhy a tudíž dnešní návštěvnost zřejmě převýšila celoroční.
No konečně se vydáváme na kýženou trasu. Bílá kočka přes cestu nás nerozhází a tak jdeme po modré, zprvu kousek městem a pak už jen dlouho do kopce. V porovnání s již zmíněným protisměrem však šlo o pouhou selanku. Přestože počasí nadále nestálo za nic (konečně však přestalo sněžit), jdeme přírodou jako v pohádce o Mrazíkovi, což ostatně dokazují desítky našich fotografií. Postupně jsme došli k Sejkorské kapli, na Masarykovu vyhlídku a na Moravu. Pak k Myší skále pod nejvyšším bodem v okolí zvaném Medenec (543m n.m.). Odtud už následuje opravdu velmi slušný strmý sešup do Spálova (a navíc to kluzké listí a mokré kameny!!!!). Konečně přicházíme k říčce Kamenici přecházející v Jizeru a ve zdejším ráji turistů Restauraci Pod Spálovem vydatně obědváme. Přestože okolo jezdí různé vláčky, po obhlídce zdejší elektrárny se konečně vydáváme na slíbenou Riegrovou stezku po červené TZ, která má dle mapy vést kolem Jizery. No ona vlastně vede, ale nikoli rovně, nýbrž nahoru a dolů a nahoru a dolů a to vše ještě asi 100 metrů nad vodou. Velmi náročné, ale moc pěkné. A protože nikdo z nás ze stráně nakonec nespadl, docházíme konečně po různých můstcích a tunýlkem do Bítouchova (předměstí Semil). Poslední dva kilometry po cyklo a silnici až zpět k autům. Adventní trhy již balí, pomalu se začíná stmívat a tak nasedáme do vyhřátých vozů a jedeme domů (s malou zastávkou v Mříčné u Lubana na chalupě). I přes zhoršené počasí to byl nakonec velmi příjemný výlet plný nových zážitků. Vladimír