Sonda – Středočeská šedesátka (S-60)

22. ledna 2011 S-60 – Okolím Mšena (č. 31)

Náš pochod Středočeská 60 je na letošní rok umístěn do oblasti Kokořínska. Toto území jsme zatím mockrát nenavštívili, bylo tedy nutné toto vše napravit, s trasou se dostatečně seznámit a případné nepřesnosti upravit. První sonda se uskutečnila v lednu letošního roku, zúčastnil se jí kromě mě ještě Tomáš s Pepou - kapitánem a pomohli mi projít zvláště místa, kudy povedou delší trasy.Vašek

5. března 2011 S-60 – Z Tupadel do Mšena (č. 34)

Na sobotu 5. března jsem si naplánoval druhou sondu, tentokrát se zaměřením na střední část. Přidal se ke mně ještě náš nový člen - Pavel Špírek. Jako startovní místo jsem zvolil vesnici Tupadly - je to jedno z mála míst na Kokořínsku, které je o víkendu dopravně dosažitelné. Po zelené značce jsme vylezli na vrch Kostelec, kde stojí zámeček Slavín a krásná kamenná rozhledna. Bohužel vše za plotem a tudíž veřejnosti nepřístupné. Pokračovali jsme nejdříve polní cestou a posléze lesem na rozcestí Království. Několik betonových řopíků ve více či méně zachovalém stavu jsou zde svědky dob dávno minulých. Na rozcestí jsme přesedlali ze zelené na modrou a došli po ní do Horní Vidimi. Bramboračka a desítka staropramen v místní hospůdce přišly vhod. Doslova přes hory a přes doly nám bylo dopřáno se vyšplhat do Jestřebic, kde měli zase jedenáctku kozla a jedny domácí šunkofleky. (Na Pavla už zbyl jenom guláš.) Následoval sešup do Kokořínského Dolu a přes známé skalní útvary Pokličky jsme došli do Mšena, odkud nám jel vlak zpět do Prahy. Dnešní trasa patřila mezi obtížnější, byla prošpikovaná sice ne moc dlouhými, zato však strmými výstupy. Celkem jsme dnes ušli 20 kilometrů. Vašek

12. března 2011 S-60 – Čertovy Hlavy (č. 35)

V neděli12. března startovala dvě plně obsazená auta na v pořadí třetí průzkumnou sondu do míst, kudy za měsíc povede trasa našeho pochodu Středočeská 60. Bylo zapotřebí ještě projít poslední část týkající se nejkratších tras a zajistit cílovou restauraci v Liběchově. Zatímco já, Luban, Jarda a Hanka jsme objevovali kouzla Sítenského respektive Zimořského dolu a zkoumali terén pro středně dlouhé trasy, ostatní Trilobiti jmenovitě Vladimír, Jarmila, Pepa - kapitán, Tomáš a moje holky Amálka s Adélkou šli po modré značce z Liběchova a mohli tak obdivovat kapličku Máří Magdaleny, Harfenici, Hada - reliéfy, které v první polovině 19. století vytesal do zdejších pískovcových skal místní rodák Václav Levý. Všichni společně jsme se potom sešli v Želízích na rozcestí pod Čertovými hlavami (další z děl V. L.) a začali zdolávat sice krátký, zato hodně strmý kopec na cestě k nim. Je vidět, že Čertovy hlavy jsou hojně navštěvované a turisticky atraktivní místo, ani brzký březnový termín neodradil skupinky výletníků od jejich touhy spatřit je. Foťáky zde párkrát zablikaly - konečně po čase zase nějaké společné fotky. Po kratším klikatém sestupu dolů na parkoviště (Vladimír si zde dokonce pohověl na kancelářské židličce u popelnic, Hanka na ní svezla Tomáše a všichni pak společně dostali vynadáno od všímavé dámy z protějšího domku, že ji nesprávně umístili zpět) nás čekal ještě drsnější výstup tentokrát ke Klácelce - pískovcovému bloku a jeskyni opět s reliéfy Václava Levého. V jeskyni jsem nejvíce obdivoval symboly lidských slabostí ztvárněné ve zvířecích podobách převzaté z bajky od F. M. Klácela s názvem Ferina Lišák. Když vylezeme z jeskyně, staneme na prostranství zvaném Blaník, kde jsou vytesány reliéfy Žižky, Holého, Zásmuckého a také postavy trpaslíků kovajících (jak jsem se v příslušných literaturách dočetl) zbraně Blanickým rytířům. Bohužel následný sestup od Klácelky je natolik neschůdný, že ho nemohu doporučit starším nebo fyzicky méně zdatným - lepší je vrátit se stejnou cestou. Modrá značka nás poté doprovodila podél potoka do Liběchova, kde jsme v liběchovské restauraci Beseda poobědvali a následně domluvili místo cíle našeho - vašeho dubnového pochodu. Budeme se na vás těšit! Vašek

Zde si můžete prohlédnout pár fotografií.